Já a Sebeláska

by - dubna 03, 2018

Byly dny, kdy jsem se neměla ráda a byly tu i dny, kdy jsem se ráda měla.
Dny, kdy jsem nenáviděla tu osobu, kterou jsem, dokázala jsem jen sama sebe kritizovat a utápět se ve vlastním smutku, že nikdy nebudu taková a maková. Pak dny, kdy jsem se smála, měla dobrou náladu, při pohledu do zrcadla jsem se dokázala i pochválit, že vypadám dobře a měla jsem se prostě jednoduše ráda. Někdy to šlo samo a jindy zase hrozně těžko.



Myslela jsem si, že být sama sebou je něco špatnýho, protože jsem se neměla ráda a všechno mi na mě vadilo. Hledala jsem jen chyby, nedostatky a trpěla nízkým sebevědomým. Myslela jsem si, že se budu muset smířit s tím jaká jsem. Až později mi došlo, že to můžu změnit.  Že vše můžu začít napravovat a ne se tomu vyhýbat nebo to odkládat. Nestačí si jen něco přát změnit, musíte i něco začít dělat.
Jednou jsem si prostě řekla, že se pokusím být sama sebou. Ne tou Verčou, co se hned kvůli všemu naštve, ne tou, která hned na všechno nadává a pořád si jen stěžuje, ale tou Verčou, která je kamarádská, milá, optimistická, baví se, užívá si života každým douškem a je prostě svá a neřeší zbytečnosti.

Ano, je důležité se mít rád. Každý by se měl mít rád. Ale není to jednoduché. Často nad tím přemýšlím. Nad sebou, nad svými vlastnostmi, nad tím jak vypadám. Někdy bych chtěla být jiný člověk. Na co sáhnu to pokazím (občas). Jsem nešikovná (jak na co). Jsem rozmazlená (trošku, bohužel). Jsem urážlivá a pořád si na něco stěžuji (to už se hodně zlepšilo). Ano, za tyhle vlastnosti se nemám ráda. Ale na druhou stranu jsem empatická, milá, kamarádská, upřímná, pečlivá, mírumilovná a další věci, za které se musím pochválit.  
Uvědomuji si, že sama se sebou trávím 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Jen já a moje mysl. Možná nemá cenu měnit to jaká jsem. Spíš se jen snažím být lepší a lepší verzí sebe sama. Chci, aby se mi se sebou lépe žilo. Když se sebou budu pořád nespokojená, bude to mít nejen dopad na okolí, ale taky na mě.


Hlavně se k sobě a ke svému tělu chovám hezky, jednám se sebou férově a taky si už dávno neubližuji. Tímhle článkem chci říct, prosím, neubližujte si. Mějte se rádi. Netrapte svoje tělo zbytečným hladověním nebo naopak přejídáním. Žijte v rovnováze. Dělejte co vás baví a co vás naplňuje. Odměňujte se. Buďte šťastní. Buďte milí sami k sobě.

Be kind to yourself. #bekind #bekindtoyourself #zanormalniholky 


Jak to se sebou máte vy? :)




You May Also Like

6 komentářů

  1. Já na sobě hledala vždycky to špatné, málo vlasů, komplikovaná introvertní povaha, náladovost... chápu tvoje pocity. Teď se snažím na sobě hledat ty dobré vlastnosti, ale někdy je to těžké. Sebeláska je hodně důležitá.

    LENN

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak. Těžké to je, ale baví mě to překonávat. Sice to bude trvat ještě dlouho, než se budu mít ráda na 100% a budu se sebou spokojená úplně, ale bude to stát za to :)

      Vymazat
  2. Já jsem nehledala nikdy na sobě chyby. Uvědomuji si, že je mám a můžu na něčem pracovat, ale nikdy mě to nějak netížilo. Měla jsem moc křivé zuby, který mi kazily úsměv, tak jsem se objednala na rovnátka a tádá... vypadá to lépe teď. S nosem asi nic neudělám. :D To je rodinné dědictví. Ráčkuji, tak chodím na logopedii, ale už to nejspíš nepůjde. Každopádně chyby beru spíš jako něco, na čem mohu pracovat. Mohu se i při škole stále vzdělávat a hledat nov informace. Prostě být spokojená sama se sebou. Nikdo není dokonalý a každý má něco, čeho by se chtěl zbavit a nebo být úplně někdo jiný. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Krásně jsi to napsala, děkuji. Mě jen trvalo delší dobu na tohle přijít :) Jinak s nosem to mám podobně :D

      Vymazat
  3. Úplně souhlasím. :) Všechny bychom se měly mít rády a chválit se, protože to je cesta ke štěstí ve všech oblastech života. <3 Sebeláskou všechno začíná a hodně lidí se často kritizuje a dává sebe samotné až na poslední místo, což je smutné...

    OdpovědětVymazat