The Liebster Award 2017 - Saskie Green

The Liebster Award 2017

Byla jsem nominována na The Liebster Award 2017, takže tímto bych chtěla poděkovat Lence z blogu http://lenn.cz . Je to vlastně způsob, díky kterému můžete nalézt nové blogy a dozvědět se něco o jejich autorech, protože ti odpovídají na otázky, které jim položil nominující. Tak pojďme na to :)
Jaký byl důvod založení vašeho blogu?
Blog jsem si založila z toho důvodu, že psanou formou se mi názory vyjadřují lépe a já je nějakým způsobem vyjadřovat chtěla. Často jsem měla pocit, že nikoho můj názor nezajímá, ale já chci dát najevo co si o daném tématu myslím. Ráda bych o něčem debatovala nebo diskutovala, ale mluvenou formou to nedokážu. Než něco napíšu, můžu si to pořádně promyslet, můžu to před publikováním nebo odesláním ještě změnit, kdežto v mluvené formě od vás většinou ostatní vyžadují okamžitou odpověď (bylo by dost divné mlčet pět minut a až pak promluvit) a to co řeknete už nevrátíte.
Blog jsem si založila také proto, že mě psaní baví. Už odmala chci napsat knížku, ale potřebuji se ve psaní zlepšovat a tady na blogu mi čtenáři dají zpětnou vazbu, což je super. Více zde.

Co vás nejčastěji zaujme na jiných blozích?
První co mě zaujme je buď design a nebo odlišnost od ostatních blogů. Často mě taky zaujmou krásné fotografie nebo styl psaní. Nejdůležitější je obsah blogu, protože když mě zaujme, budu blog sledovat třeba i přes to, že se mi jeho vzhled moc nelíbí. Ten vzhled se musí líbit hlavně tomu, kdo blog vlastní.

Co vám dokáže spolehlivě zlepšit náladu?
Rodina, přítel nebo moje kočka :) I když mi kolikrát náladu dokážou i zhoršit, takže to tak spolehlivé není (navíc by to byla spíš odpověď na otázku "kdo mi dokáže zlepšit náladu"). Rozhodně vždy mi náladu zvedne knížka a to, když se můžu ponořit do příběhu a přestat vnímat realitu kolem sebe, nemyslet na to, co budu muset ještě všechno udělat a čemu budu muset čelit, knihy jsou prostě moje záchrana a odpoutání od reality..byla a pořád jsem velký snílek, který se toulá spíš v oblacích, než aby stál nohama na zemi. Další, co mi zvedne náladu je dobrá káva. Miluji Iced latté z Costa Coffee a i když není zrovna levné, za zvednutí nálady to stojí (oblíbila jsem si ho tak moc, že jsem schopná ho pít i v zimě, i kdybych měla umrznout :D). No a náladu mi taky (bohužel) zvedne jídlo, což je můj největší problém. 


Jak bojujete se spisovatelským blokem?
Spisovatelský blok zatím neřeším. Spíš je to tak, že při škole a brigádě poslední dobou nemám na blog čas a občas ani náladu. Řeknu si, že už bych měla napsat/vydat nějaký článek, jenže takhle se z toho co mě opravdu baví, stává povinnost. Proto když třeba nevím o čem psát nebo se mi nechce a nemám čas, tak to neřeším. Dělám něco jiného a v průběhu toho mě třeba něco napadne. A když ne, nic se neděje. Vím, že bych měla být aktivní, pokud nechci aby můj blog začal upadat, ale jestli se někomu opravdu líbí a články ho zajímají, tak si na ně nějakou dobu počká. Snažím se psát méně, ale lépe, než abych několikrát týdně psala o všem možném a brzy vyčerpala témata (nebo něž abych psala o hloupostech a něčem splácaném na poslední chvíli, jen abych něco napsala).

Jaké jsou vaše slabé a silné stránky?
Mou nejslabší stránkou vždycky bylo, že jsem nebyla moc průbojná. Nebyla jsem nikdy slyšet, lidi mě často přehlíželi a nevšímali si mě a byla jsem často opomíjená. Ne vždycky to bylo na škodu, ale určitě chápete, jak se díky tomuhle všemu může clověk cítit méněcenně a nechtěně. Po čase jsem si na to zvykla a myslím, že teď už bych se dokázala ozvat, kdyby se mi něco nelíbilo. Další slabou stránkou je třeba to, že se bojím toho, co si o mě kdo bude myslet. Celkově se vlastně bojím až moc věcí, napsala jsem o strachu i článek, kdyby měl někdo zájem si ho přečíst :)
Mezi mé silné stránky patří umět si věci dobře naplánovat a zorganizovat. Taky když něco chci, tak si za tím jdu i přes překážky a občas obdivuji sama sebe, že každý pád mě motivuje si za tou danou věcí jít.

Co se vám vybaví, když se řekne „kouzlo Vánoc“?
Vybaví se mi právě ta Vánoční atmosféra. Sníh padající za okny, všude světélka, hvězdy na nebi, vůně skořice, jablka a čerstvě upečených perníčků, hořící svíčky, smích, koledy, radost z dárků..Není to pro mě přímo radost z toho, že je celá rodina spolu, protože naše rodina je tak nějak pořád spolu, takže to pro mě není výjimečné, ale to neznamená, že si toho nevážím. Vážím si toho a hodně a nejlepší Vánoce jsou právě ty, kdy jsou všichni šťastní. A v tom je to největší kouzlo..být šťastný.


Jak si představujete ideální den?
Momentálně si ideální den představuji tak, že nikam ten daný den nemusím. Do žádné školy, do žádné práce, prostě nikam. Mám ráda svůj volný čas a ráda si dělám co chci. Možná pro mě ani neexistuje ideální den, protože za jeden den bych nestihla udělat všechno to, co by pro mě bylo ideální. Takže ideální den by měl mít tak 30-35 hodin :D To by bylo ideální v případě, že bych si právě mohla dělat co chci a čas strávený ve škole a v práci by se neprodloužil a zůstal by stejný.

Čeho si nejvíce ceníte na svých čtenářích?
Cením si, že si najdou čas na čtení mého blogu, případně zanechají komentář ať už nějaký pochvalný nebo s konstruktivní kritikou (nebo nápadem na zlepšení). Cením si lidí, kteří čtou ať už knihy nebo blogy :) Mám neuvěřitelnou radost když se číslo sledujících zvedne byť jen o jednoho člověka a mám hned chuť mu poslat dopis s poděkováním :D Jakoby pro mě čtenáři byli nějakou oporou a důvodem pro to, abych psala dál.

Ví vaše okolí, že máte blog a jak na něj reaguje?
Dalo by se říct, že o tom okolí ví, ale nijak na to nereaguje, což mě dost mrzí. Jsem člověk co nemá rád ignoraci nebo když mu někdo neodpoví a nedá zpětnou vazbu. Je to pro mě jakoby mě ten dotyčný neposlouchal a nezajímalo ho co mu říkám, v tomhle případě jakoby si nikdo nevšímal, že se snažím plnit si svůj sen.

Jaký sen si chcete splnit v roce 2018?
Asi abych se sebou byla konečně spokojená. Necítím se ve svém těle a celkově sama se sebou dobře. Problém je, že vůbec nevím, jak se mít ráda, protože to mě nikdo nenaučil. Nejde si říct "tak a teď se budu mít ráda"..teda jde to říct, ale proměnit to v čin je težké. Kolikrát si říkám, jak bych se vlastně mohla mít ráda, když vidím spoustu nedostatků a špatných věcí. Proto mým největším snem je začít na sobě pracovat, zhubnout, mít nějakou výdrž (jak fyzickou tak i psychickou), posílit imunitu, přestat si na všechno stěžovat a nadávat a začít vidět svět víc pozitivně a hlavně se cítit dobře a být sama sebou.


Děkuji moc všem, kteří jste dočetli až sem, obdivuji vás :D Mě samotnou občas dlouhé články odrazují, ale tyhle skvělé otázky mě donutily se rozepsat. Případně mi zanechte komentář co si o tomto tagu myslíte a jak na něj nahlížíte a já vám přeji krásný den <3 

Nominuji: 
Teri the Butter
Booklover El
Knihokopka
Tvůrce Pozorovatel Společník

Moje otázky pro vás:
Jaké máte záměry s vaším blogem? 
Dáváte si nějaké předsevzetí?
Kdo nebo co je vaší největší inspirací?
Jaká témata vás nejčastěji přitáhnou na jiné blogy?
O čem se vám píše nejsnadněji a tak nějak "samo" ?
Co vás dokáže pořádně nakopnout/ dodá vám energii?
Je něco, za co jste na sebe pyšní? Pokud ano, tak co?
Co je pro vás v životě nejdůležitější?
Co vás naplňuje štěstím?
Jakou knihu byste doporučili, aby si každý přečetl?

6 komentářů:

  1. tenhle tag ted vidim docela casto :) planuju si poridit kocku takji taky brzo budu mit ve zvedaci nalady :) zatim tam mam pejsky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já také, přišlo mi fajn se zapojit :) Super :)

      Vymazat
  2. Taky jsem byla nominovaná od Lenn :). A jinak s tím snem na rok 2018 to mám podobně, abych se cítila ve svém tělě dobře!:) Ale bylo by i super kdyby den měl těch 30-35 hodin!! :D

    https://shardofdreams.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  3. K tvému článku jsem se dostala až teď, ale potěšila mě většina tvých odpovědí :) s tou neprůbojností to máme dost podobné, vždycky mě lidé přehlíželi, že jsem moc tichá a nikoho můj názor nezajímal. Když už jsem mluvila, tak mě i tak nikdo neposlouchal a můj život lidem nepřipadal zajímavý. Moje okolí řešilo ze začátku blog trochu rýpavě (jenom někteří), ale teď se o něj kromě rodiny a dvou kamarádek nikdo moc nezajímá a přesně, taky mě to celkem mrzí. Občas píšu pro mě dost důležité věci a chci tím ukázat zrovna těm lidem, kteří mě prohlížejí, co všechno za mou neprůbojností je, ale nikoho to zkrátka nezajímá.

    Krásně popisuješ vánoční atmosféru, přesně na takové Vánoce se těším, akorát asi ten sníh nebude :( přeju ti do dalšího roku, ať se ti všechna přání splní a ať se naučíš mít ráda :)

    LENN

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V pořádku. To jsem ráda :) Je fajn, že nás je víc a můžem se navzájem pochopit, když už to nechápu ostatní. Přesně jak píšeš.

      Zatím to tak vypadá, ale ještě pořád doufám :D Děkuji moc :)

      Vymazat